Práce ve zdravotnictví - velká zátěž a zodpovědnost...
Každá služba do které nastoupíme, ať už denní, nebo noční, většinou znamená výzvu a očekávání toho, co nás dneska zase čeká. Jako profíci už máme svoje postupy a rutinu, které nám pomáhají efektivně zvládat velké množství každodenních úkolů. Máme vědomosti a schopnosti, máme zdroje a máme určité penzum času. Jsme jako skvěle připravený tým v pevnosti Boyard, který je na začátku každé směny připraven řešit jeden úkol za druhým.
Jenže... ve zdravotnictví (stejně jako v pevnosti Boyard) se poměrně často dostáváme do situací, kdy musíme řešit úkoly, které jsou nad naše síly a někdy i schopnosti, k řešení kterých nejsou dostupné potřebné prostředky, např. potřebné léky, konkrétní převazový materiál, výsledky z laborky, kapacita na MRI, nebo prostě dvě ruce navíc (většinou jde o dostupnost okamžitou, než dostupnost jako takovou). A nebo je úkolů tolik, že tím nejcennějším co bychom potřebovali, je čas. A to jsou právě ty okamžiky, ve kterých může sehrát klíčovou úlohu to, v jak kvalitní je tým, kterého jsme součástí.
Prospívejte i když vám štěstí nepřeje...
Americká diplomatka a uznávaná expertka v oblasti odolnosti týmů v zátěži Beth Payne , která, mimo jiné, pracovala jako americká konzulka v Iráku, konstatuje, že odolnost týmu je schopnost skupiny lidí pružně a inovativně reagovat na změny a narušení. Payne přímo říká: "Tváří v tvář nepřízni osudu si odolné týmy udržují produktivitu práce a zároveň minimalizují emocionální zátěž svých členů."
Člověk by řekl, že v takovém týmu jsou samé odolné, perfektně vycvičené a špičkové sestry. No, jenže tak to právě není. Výzkumy a zkušenosti ukazují, že soubor lidí s individuální odolností neznamená automaticky odolný tým. Někdy je tomu právě naopak. Já jsem se právě setkal při svých praxích na JIPkách s týmy a slyšel jsem o nich i z vyprávění mnoha kolegů a kolegyň, kde většinu sester tvořily vysoce kvalifikované, odolné a výkonné sestry, a přesto atmosféra v těchto týmech byla stísněná, vznikaly tam četné problémy a konflikty, a také selhání. To co dělá tým odolným je totiž něco jiného...
7C odolnosti týmu...
Podle Payne musí odolný tým mít 7 základních atributů, které mu ve výsledku umožňují efektivně zvládat zátěžové situace. Prvním z nich je firemní kultura, tedy jakési společné hodnoty které členové týmu uznávají. Bylo by docela zajímavé, kdybyste si všichni v práci společně sedli a pokusili se odpovědět si na jednu zásadní otázku... Je to otázka kdo jsme společně? Jsme tým interny... chirurgie... Léta poskytujeme péči pacientům z celého např. okresu. Máme mezi sebou ostřílené staré sestry, lékaře a sanitáře, ale i nováčky. Každý něco do týmu přinášíme. Hodně jsme toho spolu zažili a dokázali.
Dalším důležitým atributem jsou kompetence. Co umíme? V čem jsme dobří? Děláme unikátní zákroky, Věrka je skvělá organizátorka, Honza napíchne každou kanylu, Klára je výborná v hodnocení ran atp... Jde v podstatě o všechny znalosti a schopnosti, které jsou důležité k tomu, abychom byli úspěšní. Důležité je také se o své kompetence dělit a navzájem se v nich trénovat.
Dalším klíčovým atributem jsou vztahy a vazby v týmu. Jak se vlastně všichni navzájem známe? Jaké jsou naše vzájemné vztahy - sympatie i antipatie? Jak se na sebe díváme jako lidé. Nikoliv z pozice funkcí a nadřízenosti či podřízenosti nebo třeba akademických titulů.
Závazek - tak Payne nazývá míru, s jakou jsou členové týmu oddáni jeden druhému, a také společnému poslání. Zeptejte se sami sebe jestli a jak si vzájemně projevujete respekt, úctu a loajalitu. Důležitá je ochota navzájem si pomáhat, přijmout spoluzodpovědnost o pacienty kolegy a v případě potřeby nabídnout jednak onu pomoc, ale také zakročit v případě problémů.
Efektivní komunikace je dalším z důležitých předpokladů toho, má-li váš tým podávat dobrý a stabilní výkon při běžné péči a zvládat výkyvy v případě mimořádných situací. Cítíte se dobře informovaní o dění na pracovišti? Sdílíte ochotně informace a ostatní s vámi ochotně sdílí informace své? Jakkoliv v týmu panuje určitá míra subordinace vyplývající z funkčního postavení jeho jednotlivých členů, je důležité, aby při velké části rozhodování byla možnost pro vyjádření se kolegů, podřízených, spolupracovníků - jakkoliv klíčovou odpovědnost za přijaté rozhodnutí nese ten, který jej přijal. Důležité je také řešit konflikty.
Koordinace - jak je koordinována práce na vašem pracovišti? A co koordinace práce mezi pracovišti navzájem? Jsme lidé, s někým se nám pracuje lépe s jiným hůře, nicméně, vždycky bychom měli být schopni plnit potřebné úkoly. Nejen vedoucí pracovníci, ale i jednotliví členové týmu by měli být schopni zorganizovat práci tak, aby na pracovišti existovala souhra mezi jednotlivými činnostmi. Ano, stane se že akutní případ vám rozhodí denní plán (např. operační program), ale i s tím by se mělo počítat. Měla by vždy existovat jistá rezerva. Pomůže například kolega, který má volnější ruce. Když někdo onemocní, jak těžké je někomu zavolat, sehnat náhradu?
Podpora potřeb. Vzájemné pochopení a respekt k osobním potřebám. Bylo by přeci fajn, kdyby nebyl problém se tak nějak domluvit, kdy a kdo půjde na oběd, nebo pohlídat pacienty, když si kolega odskočí na kouřovou... A naopak, ten, kdo si odskočil to zbytečně nenatahuje a nedělá to zbytečně často v čase, kdy je nejvíc práce...
A dukátky se sypou...
To všechno jsou důležité předpoklady k tomu, aby to u vás na oddělení dobře klapalo. Abyste jako tým ve slavné televizní soutěži "Pevnost Boyard" zvládli všechny nástrahy beze ztrát a na konci si odnesli hodně těch dukátků, které se na konci soutěže úspěšným týmům sypou. Těmi dukátky nerozumím samozřejmě jen výplatu, ale hlavně dobrý pocit s dobře vykonané práce.
Volně podle: https://payneresilience.com/blog/7cs-of-team-resilience
Foto: Wikipedia