Profesionální vyhoření je znepokojivý fenomén, který postihuje téměř polovinu všech "zdravotních" sester. Vyhoření je charakterizované pocitem depersonalizace, emočního vyčerpání a sníženého pocitu úspěšnosti. Tento stav ohrožuje nejen sestry, ale ve svých důsledcích i pacienty. Přestože se jedná o dobře zkoumaný jev, konkrétní zásahy, které by se zaměřovaly na klíčové přispívající faktory, nebyly dosud dostatečně popsané.
Význam odpočinku...
A tak jsem zapátral, jestli nenarazím na zajímavou studii, která vy se vyhořením zabývala a narazil jsem na článek s názvem "Souvislost mezi přestávkami na odpočinek a profesním vyhořením u zdravotních sester" v časopisu "Critical Care Nurse". Hlavním cílem této integrativní literární rešerše bylo zhodnotit vztah mezi odpočinkovými přestávkami a profesionálním vyhořením u registrovaných "zdravotních" sester. Rešerše, prováděná v databázích APA PsycInfo, CINAHL, Cochrane Library, Embase a PubMed, poskytla ucelený pohled na tuto problematiku.
Zjištění studie...
Z pěti vybraných článků, jeden byl hodnocen jako „vysoké“ kvality a čtyři jako „dobré“ kvality. Výsledky ukázaly, že odpočinkové přestávky mají ochranný účinek proti profesionálnímu vyhoření, zejména když jsou integrovány s podporou vedení, personální podporou a doplňkovými strategiemi a trvají bez přerušení alespoň 30 minut. Odpočinek tedy není jen příjemným rozptýlením v průběhu směny, ale zásadním prvkem v boji proti vyhoření. Bylo zjištěno, že pracovní přestávka má pozitivní vliv na snížení frustrace, únavy, psychického stresu. Přestávka v práci také například znamená méně pochybení v medikaci. Důležité je také uvést to, že studie zmiňuje fakt, že aby sestry mohly efektivně využívat pracovní přestávky je třeba, aby každá směna byla řádně personálně zajištěna.
Přestávka a práce sestry...
Ve zdravotnictví, kde práce zdravotních sester často probíhá v nepřetržitém režimu, se právní předpisy snaží zaručit základní pracovní práva, včetně odpočinkových přestávek. Podle těchto předpisů má každý zaměstnanec právo na minimálně třicetiminutovou přestávku na jídlo a oddech po šesti hodinách nepřetržité práce. Nicméně, v realitě zdravotní péče existují situace, kdy práce nemůže být jednoduše přerušena. Toto se často týká zdravotních sester, které pracují v noci nebo v kritických odděleních, kde jejich nepřítomnost by mohla znamenat riziko pro pacienty. V těchto případech nemusí mít sestry možnost opustit pracoviště pro jídlo či odpočinek podle vlastního uvážení. V těchto specifických pracovních podmínkách se očekává, že zaměstnavatel zajistí adekvátní možnosti pro odpočinek přímo v pracovním prostředí, a to i bez nutnosti přerušení provozu. Tento přístup vyžaduje flexibilitu a porozumění ze strany zaměstnavatelů, aby bylo zajištěno, že i v těchto náročných podmínkách mají zdravotní sestry přístup k potřebnému odpočinku a regeneraci.
Závěr...
Odpočinkové přestávky jsou efektivní v boji proti profesionálnímu vyhoření sester, zejména když jsou kombinovány s podporou vedení, personální podporou a doplňkovými strategiemi, jako je např. přizpůsobení pracovních směn tak, aby lépe vyhovovaly individuálním potřebám zaměstnanců a umožňovaly adekvátní odpočinek. Budoucí výzkum by se měl soustředit na hlubší hodnocení modelů personální podpory a zjišťování, jak mohou vedoucí pracovníci v oblasti zdravotnictví integrovat doplňkové strategie napříč zdravotnickými zařízeními, aby snížili míru vyhoření.
Zdroj:
Halle L. Stutting; The Relationship Between Rest Breaks and Professional Burnout Among Nurses. Crit Care Nurse 1 December 2023; 43 (6): 48–56. doi: https://doi.org/10.4037/ccn2023177