O lidech a pro lidi ve zdravotnictví...

Aby se sestra mohla starat o potřeby druhých, musí mít nejprve zajišteny potřeby své... Motto: "Pečujeme o ty, kteří pečují..."

pondělí 30. října 2023

Za hranicemi komfortní zóny: Jak zahraniční zkušenosti mění pohled českých zdravotních sester

Mám tu čest vám představit Zuzanu Baláž Babilonovou, ředitelku agentury Go Global Care. Tato agentura je přední společností, která zprostředkovává pracovní příležitosti pro všeobecné sestry, porodní asistentky a fyzioterapeuty ze zemí střední a východní Evropy, do zahraničí, zejména do bohatých arabských států. V rozhovoru se Zuzana podělila o své zkušenosti. Přečtěte si více o její cestě, jak pomáhá všeobecným sestrám připravit se na život a práci v zahraničí, a jaké rady by dala těm, kteří zvažují tuto kariérní cestu.


Jaká byla vaše prvotní motivace začít vysílat zdravotní sestry do zahraničí?


Původní nápad, nabízet českým sestrám práci ve Spojených státech vznikl kolem roku 2005. Časem se ukázalo, že tento proces je náročný, co se týče času, znalostí a jazykové vybavenosti. Složit zkoušku NCLEX, kterou skládají i američtí studenti vyrůstající v tomto systému, a navíc mít vysoké skóre v TOEFL nebo IELTS, bylo v té době pro české sestry velmi obtížné. Délka licenčního procesu se natáhla na tři roky. Proto jsme začali hledat jiné destinace, takové, ve kterých se mluví anglicky, s anglo-americkým systémem ošetřovatelské péče, který bude zároveň nabízet vysoké platy, bohaté benefity a licenční proces bude v rozumném časovém intervalu. To vše nabízí právě bohaté arabské země.

Jaké jsou hlavní výzvy, se kterými se české zdravotní sestry setkávají při práci v arabských zemích, jako je Saudská Arábie nebo Spojené arabské emiráty?

Stále si myslím, že největší výzvou je angličtina a kulturní šok. Kulturní šok dnes znamená informační zahlcení a problém s adaptací na nový systém a nové prostředí. Anglo-americký model je výrazně odlišný. Je více byrokratický, plně computerizovaný. Práce v multikulturním týmu představuje další velkou výzvu. Každý máme v hlavě „svůj kulturní software“, svoje vzorce chování, které najednou v jiném prostředí, přestávají fungovat. Pokud tedy česká sestra úspěšně zvládne adaptační proces, získává velmi cenné pracovní i osobní zkušenosti. Jsou to zkušenosti, které lze po návratu ze zahraničí využít i v českých nemocnicích. Často slyším, jak neobratně jsou u nás přijímány sestry jiné národnosti do týmů, ve smyslu: „Tak jsi nastoupila, máš stejný plat jako já… tohle bys přece měla vědět, musíš mi přece rozumět, když na tebe mluvím česky." Chybí  empatické pochopení toho, jaké to je přijít do nové země, nového pracovního prostředí, kde se mluví jiným jazykem, než je ten vlastní. V arabských zemích je přístup opačný. Když přijde nová sestra, přivítání je srdečné a hlavně technicky připravené. Víme to z reakcí, které od našich sester dostáváme, protože si od nich zpětnou vazbu vyžadujeme. Často zjistíme, že nejtvrdší kritik je sestra sama k sobě: "Ježiši Maria, jaktože to nevím..proč mi to učení jde tam pomalu... ." Vlastně je na sebe naštvaná, zatímco její nový tým jí říká: "Neboj se, dej tomu čas, bude to v pořádku... ."   Uměli bychom tento systém přenést do českého zdravotnictví?

Další otázkou k zamyšlení je, zda umí anebo bude umět české zdravotnictví využít potenciálu českých sester, které získaly zahraniční zkušenost, absolvovaly řadu kurzů, včetně těch manažerských. Taková sestra prožívá po návratu do Česka zpětný kulturní šok, přičemž velmi často se vrací do pozice sestry u lůžka anebo odchází z nemocničního prostředí.

Jedna z partnerských nemocnic ve Spojených arabských emirátech

Jaká je role vaší agentury v přípravě zdravotních sester pro práci a život v zahraničí?

Ta role se odráží už jen v tom, jaké partnerské nemocnice si vybíráme. Rozhodli jsme se zaměřit na určitý typ nemocnic, konkrétně na státní a královské nemocnice, které nabízejí vyšší kvalitu péče a zároveň mají nadstandardní pracovní podmínky. Tím mám na mysli zejména plat, benefity, pracovní prostředí. S kandidátem jsme, od momentu, kdy k nám přijde až do jeho výjezdu a prvních měsíců pobytu v intenzivním kontaktu. Troufnu si říci, že se vlastně osobně známe. Většina vztahů, které navážeme, nejsou jen pracovní. Samozřejmě kandidátům pomáháme v tom, aby byli jazykově připraveni a připravujeme je na kulturní šok. Víme, že když člověk opustí svou komfortní zónu, je to ten moment, kdy musíme být přítomni. Nemocnice i my máme náš "buddy systém", dále pak Dny všeobecné orientace a Orientační dny na oddělení. Sestra pracuje se svou preceptorkou, dokud nezíská všechny potřebné kompetence. Pravidelně si s kandidáty také voláme a ptáme se (Jak se máte? Jak to jde? Jaký je problém?). Existují věci, které nemůžeme ovlivnit, a věci, které ovlivnit můžeme.

Jaké jsou nejčastější obavy českých zdravotních sester, které se rozhodují pro práci v zahraničí? A jak vaše agentura pomáhá těmto obavám čelit?

Strach z neznáma, když opouští vše, co dosud znal/a. Jde o práci ve zcela odlišném kontextu ošetřovatelství, konkrétně v angloamerickém ošetřovatelství, a o práci v mezinárodním týmu. My sestrám pomáháme připravit se na pohovor v angličtině, asistujeme jim při přípravě na profesní zkoušky podobné zkoušce NCLEX, nastavujeme realistická očekávání jak ze strany sestry vůči budoucímu zaměstnavateli, tak i naopak. A poté přichází ten nejnáročnější moment – odlet a první tři měsíce, které jsou extrémně náročné, což očekáváme, ale zároveň víme, že následně se situace začne zlepšovat.

Jak připravujete sestry na pobyt a práci v arabských zemích, které jsou u nás vnímány jako velmi exotické?

Jak jsem zmínila výše, nabízíme našim kandidátům zdarma kurzy odborné angličtiny, které jsou zaměřené na slovní zásobu, a také vysoce odborné kurzy, opět v angličtině, v rámci kterých se učí porozumění EKG, chápání souvislostí v rámci lab assessment, ošetřovatelské postupy pro různé typy případových situací apod. Vedou je naši zkušení lektoři, jako například Zuzana Mikolášková, která pracovala jako všeobecná sestra v Anglii, pak 3x v Saudi a vždy se vrací do Česka a je jednou z nejlepších a nejobětavějších sester, kterou znám. Přípravu na práci v multikulturním týmu má na starost další zkušená sestra, Hanka Šlechtová. Hanka aktuálně žije a pracuje jako všeobecná sestra v jedné z našich královských nemocnic. Je velmi aktivní na Instagramu a veřejně sdílí jak svůj pracovní, tak i soukromý život přímo ze saúdské Jeddah. Pro zajímavost – s Hankou také pořádáme přednášky na středních a vysokých školách. Ukazujeme, jak prestižní je pozice sestry. Když mohou studenti vidět někoho jako je Hanka nebo Zuzka, vychováváme tím mladší generaci.

Jaké jsou hlavní rozdíly v pracovních podmínkách a kultuře zdravotnických zařízení mezi Českou republikou a arabskými zeměmi? 

Na tuto otázku by spíše měl odpovědět někdo z našich kandidátů, kteří naším výběrem prošli a ráda vám to zprostředkuji. Hlavní rozdíl spočívá v týmové spolupráci lidí různých národností, kteří mají jediný cíl - "patient safety". Tam skutečně funguje multidisciplinární přístup týmu. Co často slýcháváme, je hrdost sester na vzhled nemocnic. Jdou do nádherného prostředí, protože ty nemocnice jsou nově postavené a moderně vybavené. Ano, občas se setkávají s problémy, př. se zásobováním, ale všude jsou nějaké nesnáze. Velký důraz je kladen na práci. Opustíte svůj život zde a nemocnice se postará o veškeré zázemí. Nemusíte řešit ubytování a odpadá vám mnoho dalších starostí, takže se můžete plně věnovat práci. Máte k dispozici tělocvičny a bazény, které jsou součástí nemocničního kampusu. Možnost „odfrknout si“ po směně je tak snazší. Některé nemocnice také dávají možnost najít si vlastní ubytování, které vám budou platit. Důležité je, že po příletu se o vše postará nemocnice. Můžete se tedy v prvních měsících plně soustředit na zaškolení. 

Další rozdíly se týkají systému ošetřovatelské péče. Například na jednotkách intenzivní péče si sestra nemůže sama nastavovat ventilátory. Musí na to zavolat tzv. respiračního terapeutaTaké si neředí žádné i.v. léky. Objednává si je z nemocniční lékárny a dostane je připravené. Objednává je přes systém Pyxis z nemocniční lékárny a dostane je připravené. Tím se snižuje možnost chyb. Existují tzv. high alert medications, což jsou léky, které se vždy podávají pod dozorem dvou sester. Další zajímavostí je "dignity report" pokud se pacient chová neslušně k sestře, nemocnice reaguje rychle. Klidně pacienta propustí.. Dává tak najevo, že za svým týmem stojí.

Dále, v jedné z našich královských nemocnic, testují systém, kde si sestry plánují směny sami. 

Tímto zvu všechny, které to zajímá na některý z našich tréninků multikulturní přípravy, kde se mohou dozvědět více.

Návštěva z Ministerstva pro investice Saudské Arábie

Jak je to s vámi jako s agenturou a jaký plánujete rozvoj a co byste chtěli dokázat?

Především chceme, aby byli naši kandidáti v zahraničí spokojeni, vraceli se obohaceni a aby rostli. Chceme jim zprostředkovat pohled na to, jak to funguje jinde a jak u nás, a tak si udělat představu o tom, co dobrého tady máme, a zároveň si užít/využít zahraniční zkušenost. To je náš každodenní úkol. V budoucnu chceme našim kandidátům nabídnout ještě více vzdělávání, destinací, včetně zajímavých pozic po návratu do ČR. Rádi bychom směřovali k tomu, aby byl jejich potenciál plně využitý. 

Poslední otázka... Pár rad, které byste dala sestrám, které zvažují práci v zahraničí.

První rada zní: nebojte se vystoupit ze své komfortní zóny, je to obohacující a nikdy toho nikdo nelitoval😉. Druhá rada je: Užijte si tu cestu a náročnost, kterou to vše s sebou přináší. A třetí: Vnímejte vše jako příležitost ke vzdělání a posunu v životě. Často je Blízký východ vnímán skrze negativní obraz arabské kultury, ale to není pravda. Mediální prezentace arabského světa je u nás často zkreslená. Otevřete se novým zkušenostem a podívejte se, jak to funguje jinde. Pracujme na sobě a na své budoucnosti.

Děkuji za rozhovor a za sdílení Vašich zkušeností a rad. Je inspirující vidět, jak může mezinárodní zkušenost obohatit profesní život a přinést nové perspektivy. Doufám, že Vaše slova povzbudí a inspirují další zdravotníky k rozšíření svých obzorů a k hledání nových příležitostí. 


úterý 10. října 2023

Life-work balance v povolání sestry

V dnešním rychle se měnícím a stresujícím světě je důležitost life-work balance, neboli rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, často opomíjena. Toto téma je obzvláště důležité v povoláních, která jsou náročná jak fyzicky, tak psychicky, a mezi něž nepochybně patří práce lékařů a zdravotních sester. Ve zdravotnictví se přetěžování zdravotnického personálu posunulo až na nebezpečnou úroveň. Lékaři se proto velice oprávněně vymezují proti možnosti dalšího navyšování přesčasové práce. A co sestry a další NLZP, přidají se k lékařům?

Sestry jsou nezbytnou součástí zdravotnického týmu. Každý den se starají o pacienty, poskytují nejen ošetřovatelskou péči, ale i podporu a útěchu. Tato práce je nesmírně důležitá, ale také velmi náročná. Dlouhé směny, noční služby, emocionální stres z péče o nemocné a umírající - to vše může vést k vyhoření, a také závažným zdravotním problémům. Navíc existuje souvislost mezi únavou sester, úrovni kvality a bezpečností péče, a také spokojenosti pacientů.

Proto je pro sestry klíčové najít rovnováhu mezi pracovními povinnostmi a soukromým životem. Life-work balance není jen o rozdělení času mezi práci a volný čas. Jde také o to, jak efektivně se vypořádat se stresem, jak najít čas na relaxaci a regeneraci, jak udržet zdravé vztahy s rodinou a přáteli a jak se věnovat koníčkům a zájmům mimo práci.

Existuje několik strategií, jak dosáhnout lepší life-work balance:

1. Stanovení hranic: Je důležité stanovit si hranice mezi prací a soukromým životem. To může znamenat, že po určité hodině už nebudete kontrolovat pracovní e-maily, whats-up, nebo že si vyhradíte celý víkend jen pro sebe a své blízké.

2. Péče o sebe: Pravidelné cvičení (pohyb), zdravá strava a dostatek spánku jsou základními pilíři zdraví. Sestry by měly najít čas na tyto aktivity, i když jsou v práci zaneprázdněny.

3. Relaxace a odpočinek: Techniky jako meditace, jóga nebo čtení knihy, dělat prostě věci mohou pomoci uvolnit mysl a tělo po náročném dni.

4. Podpora a komunikace: Mluvení o svých pocitech a zkušenostech s rodinou, přáteli nebo profesionálním poradcem může pomoci zvládnout stres a emocionální náročnost práce.

5. Plánování a organizace: Efektivní plánování a organizace času může pomoci zvládnout pracovní náplň a zároveň najít čas na relaxaci a zábavu.




Life-work balance je nezbytná pro dlouhodobé zdraví a štěstí člověka. Je důležité, aby zaměstnavatelé podporovali své zaměstnance v dosažení této rovnováhy, například poskytováním flexibilních pracovních hodin, podporou v oblasti duševního zdraví nebo poskytováním prostoru pro odpočinek a relaxaci. Tak jako po vás zaměstnavatel požaduje odpovídající pracovní výkon, je jeho úkolem na druhou stranu podporovat vaše "pracovní zdraví". Připodobnil bych to ke traktoru, nebo služební dodávce. Když se o vozidla budete starat, budou vám dobře sloužit, ale když servis zanedbáte, brzy dojezdíte. 
:-D

V konečném důsledku, sestry (i ostatní zdravotníci), které mají vyvážený pracovní a soukromý život, jsou šťastnější, produktivnější a poskytují lepší péči svým pacientům. Proto je důležité, aby se life-work balance stala prioritou nejen pro zdravotní sestry, ale pro všechny pracovníky ve zdravotnictví.

(Foto: Pexels/Anna Tazarevich)